TSK · Žalmy 77:18

I stalo se dne třetího, když bylo ráno, že bylo hřímání s blýskáním a oblak hustý na té hoře, zvuk také trouby velmi tuhý, až se zhrozil všecken lid, kterýž byl v ležení.

Hospodine, když jsi vyšel z Seir, když jsi se bral z pole Edomského, třásla se země, nebesa dštila, a oblakové déšť vydali.

Hřímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj.

V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a volání mé před oblíčejem jeho přišlo v uši jeho.

Vystřelil i střely své, a rozptýlil je, a blýskáním častým porazil je.

Zasvěcujíť se po okršlku světa blýskání jeho; to viduc země, děsí se.

Blesk byl jako světlo, rohy po bocích svých měl, a tu skryta byla síla jeho.

A aj, zemětřesení stalo se veliké. Nebo anděl Páně sstoupiv s nebe a přistoupiv, odvalil kámen ode dveří hrobových, a posadil se na něm.

Potom pak viděl jsem anděla sstupujícího s nebe, majícího moc velikou, a země osvícena byla od slávy jeho.