TSK · Žalmy 88:6

Nebo oheň zápalen jest v prchlivosti mé, a hořeti bude až do nejhlubšího pekla, a sžíře zemi i úrody její, a zapálí základy hor.

Vytrhni mne z bláta, abych nebyl pohřížen; nechť jsem vytržen od těch, kteříž mne nenávidí, jako z hlubokostí vod,

Píseň stupňů. Z hlubokosti volám k tobě, Hospodine.

Cesta pak bezbožných jako mrákota; nevědí, na čem se ustrčiti mohou.

Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší.

Já Světlo na svět jsem přišel, aby žádný, kdož věří ve mne, ve tmě nezůstal.

Vzteklé vody mořské, vymítajíce jako pěny svou mrzkost, hvězdy bludné, jimžto mrákota tmy zachována jest na věčnost.