TSK · Žalmy 94:23

Řekl také David: Živť jest Hospodin, leč Hospodin raní jej, aneb den jeho přijde, aby umřel, aneb na vojnu vytáhna, zahyne:

Tedy oběsili Amana na té šibenici, kterouž byl připravil Mardocheovi. A tak prchlivost královská ukojila se.

Jámu kopal, i vykopal ji, ale padne do dolu, kterýž přistrojil.

Lež mluví jeden každý s bližním svým, rty úlisnými z srdce dvojitého řeči vynášejí.

Ale jakž Bůh vystřelí na ně prudkou střelu, poraženi budou.

Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.

Nepravosti vlastní jímají bezbožníka takového, a v provazích hříchu svého uvázne.

Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.

Pakli by se odvrátil spravedlivý od spravedlnosti své, a činil by nepravost, čině podlé všech ohavností, kteréž činí bezbožný, takový-liž by živ byl? Na žádné spravedlnosti jeho, kteréž činil, nebude pamatováno. Pro přestoupení své, jehož se dopouštěl, a pro hřích svůj, kterýž páchal, pro tyť věci umře.

Po téhodnech pak těch šedesáti a dvou zabit bude Mesiáš, však jemu to nic neuškodí; nýbrž to město i tu svatyni zkazí, i lid ten svůj budoucí, tak že skončení jeho bude hrozné, ano i do vykonání boje bude boj stálý všelijak do vyplénění.