TSK · Římanům 5:14

A tak bylo všech dnů Adamových, v kterýchž byl živ, devět set a třidceti let, i umřel.

A podvrátil ta města i všecku tu rovinu, všecky také obyvatele těch měst, i všecko, což roste z země.

I přikázal Farao všemu lidu svému, řka: Každého syna, kterýž se narodí, do řeky uvrzte; každé pak dcery nechte živé.

Ale oni smlouvu mou jako lidskou přestoupili, a tu se mi zpronevěřili.

Nebo poněvadž pro pád jeden smrt kralovala pro jednoho, mnohemť více, kteříž by rozhojněnou milost a dar spravedlnosti přijali, v životě novém kralovati budou skrze jednoho Jezukrista.

Marnosti zajisté poddáno jest stvoření, nechtě, ale pro toho, kterýž je poddal,

Takť i psáno jest: Učiněn jest první člověk Adam v duši živou, ale poslední Adam v ducha obživujícího.