TSK · Príslovia 21:1

Ale jáť zatvrdím srdce Faraonovo, a množiti budu znamení svá a zázraky své v zemi Egyptské.

Léta prvního Cýra krále Perského, aby se naplnila řeč Hospodinova skrze ústa Jeremiášova, vzbudil Hospodin ducha Cýrova krále Perského, aby dal provolati po všem království svém, ano také i rozepsal, řka:

Drželi také slavnost přesnic za sedm dní s veselím, proto že je rozveselil Hospodin, a obrátil srdce krále Assyrského k nim, aby jich posilnil v díle domu Božího, Boha Izraelského.

Prosím, ó Hospodine, nechť jest nakloněné ucho tvé k modlitbě služebníka tvého, a k modlitbě služebníků tvých, kteříž žádají báti se jména tvého, a dej šťastný prospěch, prosím, služebníku svému dnes, nakloně k němu lítostí člověka toho. Já pak byl jsem šeňkéřem královským.

Tolikéž psání k Azafovi, vládaři lesu královského, aby mi dal dříví na trámy, k branám paláce, při domě Božím, a ke zdem městským, a k domu, do něhož bych vjíti mohl. I dal mi král vedlé štědré ruky Boha mého ke mně.

Ty jsi otevřel vrchoviště a potoky, ty jsi osušil i řeky prudké.

Změnil mysl těchto, aby v nenávisti měli lid jeho, a aby ukládali lest o služebnících jeho.

To když vidělo moře, uteklo, Jordán nazpět se obrátil.

Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.

Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho?

Kterýž dím hlubině: Vyschni, nebo potoky tvé vysuším.

Potom třetí anděl vylil koflík svůj na řeky a na studnice vod, i obráceny jsou v krev.