السيرة
Svatá Verena se narodila ve vznešené křesťanské rodině v zemi Théby v Horním Egyptě, v kraji, který dal Církvi tolik mučedníků a asketů. Říká se, že její jméno znamená „dobré símě" nebo „dobré ovoce", a vskutku vyrostla ozdobena cudností, čistotou a bázní Boží. Ve víře ji vyučil svatý biskup Chairemon (Šerimon), který ji naučil cestě Kristově a pokřtil ji, takže již od mládí byla oděna milostí Páně.
Verena byla příbuznou vojáků Thébské legie, onoho oddílu křesťanských vojáků z Thébaidy, kteří byli povoláni do služby impéria a posláni do západních zemí Raetie, jež je dnešním Švýcarskem. Jak bylo zvykem, některé ženy doprovázely legii, aby připravovaly pokrm a ošetřovaly raněné, a blažená Verena, zběhlá v léčitelském umění své vlasti, šla mezi nimi jako ošetřovatelka a věnovala své ruce skutkům milosrdenství.
Když svatý velitel Mauricius a svatý Viktor a všichni vojáci Thébské legie vyznali Krista a odmítli obětovat modlám, a byli pobiti a přijali korunu mučednictví, svatá Verena se nevrátila do Egypta. Naopak, rozhodla se zůstat v té cizí zemi jako poutnice pro Krista a objala samotářský a asketický život. Přebývala nejprve poblíž Solothurnu a poté v jeskyni nedaleko města Curychu, vytrvávajíc v postu, bdění a neustálé modlitbě, živíc se jen prací svých vlastních rukou.
Ze svého místa samoty vycházela sloužit lidu, který byl dosud v temnotách pohanství. Ošetřovala nemocné a obvazovala jejich rány a s velikou odvahou pečovala o malomocné, k nimž se ostatní báli přiblížit. Učila lid čistotě a péči o tělo a přiváděla jej k poznání pravého Boha svými slovy i příkladem svého svatého života. Dávala chléb chudým a zvláště se starala o mladé dívky, vedouc je k čistotě těla i duše, a mnozí byli skrze ni přivedeni ke Kristu.
Bůh oslavil svou služebnici mnoha zázraky, a pohanští vládci, znepokojeni jí, ji uvrhli do žaláře. Tam, když byl její duch zkoušen, se jí zjevil svatý Mauricius a posílil ji ve víře, a byla zachována a propuštěna. Po svém propuštění pokračovala ve svých pracích, putovala, učila a vedla duše ke křtu, a usadila se nakonec v Tenedu, místě nyní zvaném Zurzach, kde nalezla kostel zasvěcený Panně a rozhodla se zde dokonat své dny.
Když dokonala svůj běh ve svatosti, odešla svatá Verena k Pánu v pokoji čtvrtého dne koptského měsíce Thout. Nad jejím tělem byl vystavěn kostel a její památka je od pradávna ctěna po celých zemích Švýcarska i za jeho hranicemi. Léta Páně 1986 byla část jejích ostatků přenesena do Egypta, její vlasti, a kostel byl zasvěcen jejímu jménu spolu se svatým Mauriciem. Kéž jsou s námi její svaté modlitby a přímluvy. Amen.