TSK

TSK · Kazatel 1:8

مراجع Treasury of Scripture Knowledge في BKR.

العودة إلى المقطع

Propast a zahynutí nebývají nasyceni, tak oči člověka nasytiti se nemohou.

Ale jakž jsem se ohlédl na všecky skutky své, kteréž činily ruce mé, a na práci úsilně vedenou, a aj, všecko marnost a trápení ducha, a že nic není užitečného pod sluncem.

Opět obrátiv se, i viděl jsem všeliká ssoužení, kteráž se dějí pod sluncem, a aj, slzy křivdu trpících, ješto nemají potěšitele, ani moci k vyjití z ruky těch, kteříž je ssužují, a nemají potěšitele.

Kdo miluje peníze, nenasytí se penězi; a kdo miluje hojnost, nebude míti užitku. I to jest marnost.

Což pak vzdálené a velmi hluboké jest, kdož to najíti může?

Pojdtež ke mně všickni, kteříž pracujete a obtíženi jste, a já vám odpočinutí dám.

Nebudouť lačněti ani žízniti více, a nebude bíti na ně slunce, ani žádné horko.