TSK · 2 Mojžišova 20:12

Tedy vzav je Jozef z klína jeho, sklonil se tváří až k zemi.

Kdo by otce svého neb matku svou bil, smrtí ať umře.

Jeden každý matky své a otce svého báti se budete. A sobot mých ostříhejte, nebo já jsem Hospodin Bůh váš.

Osvědčuji proti vám dnes před nebem i zemí, že hrozně a rychle vyhlazeni budete z země, do kteréž půjdete přes Jordán, abyste vládli jí. Nedlouho bydliti budete v ní, ale do konce vyhlazeni budete.

Cti otce svého i matku svou, jakož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj, aby se prodleli dnové tvoji, a aby tobě dobře bylo na zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě.

Váhu celou a spravedlivou míti budeš, též míru celou a spravedlivou budeš míti, aby se prodlili dnové tvoji v zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě.

Šla tedy na to humno, a učinila všecko, což jí rozkázala svegruše její.

Protož vešla Betsabé k králi Šalomounovi, aby mluvila s ním o Adoniáše. I povstal král proti ní, a pokloniv se jí, posadil se na stolici své; rozkázal také postaviti stolici matce své. I posadila se po pravici jeho,

Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.

Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude.

Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.

Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí.

Syn ctí otce, a služebník pána svého. Protož jestližeť jsem já otec, kdež jest čest má? A jestliže jsem pán, kde jest bázeň má? Vám to mluví Hospodin zástupů, ó kněží, kteříž sobě zlehčujete jméno mé. A však říkáte: V čem zlehčujeme jméno tvé?

Cti otce svého i matku, a milovati budeš bližního svého jako sebe samého.

Přikázání umíš: Nezcizoložíš, nezabiješ, neukradneš, nevydáš falešného svědectví, neoklamáš, cti otce svého i matku.

Poddáni jsouce jedni druhým v bázni Boží.

Dítky poslouchejte rodičů ve všem; nebo to jest dobře libé Pánu.