TSK · Izaiáš 58:11

Toliko aby nuzným někdo nebyl příčinou tvou, poněvadž hojně požehná tobě Hospodin v zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě v dědictví, abys jí dědičně vládl:

Bratří moji zmýlili mne jako potok, pominuli jako prudcí potokové,

Působí to, aby tiší chodili v soudu, a vyučuje tiché cestě své.

Aby vyprostil od smrti duše jejich, a živil je v čas hladu.

Nebudouť zahanbeni v čas zlý, a ve dnech hladu nasyceni budou;

Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.

Štípení v domě Hospodinově v síňcích Boha našeho kvésti budou.

Toť bude zdraví životu tvému, a rozvlažení kostem tvým.

Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.

Ó ty sám vrchoviště zahradní, studnice vod živých, a tekoucích z Libánu.

I porostou jako mezi bylinami, jako vrbí vedlé tekutých vod.

Vidím cesty jeho, a však uzdravím jej; zprovodím jej, a jemu potěšení navrátím, i těm, kteříž kvílí s ním.

Nebo podobný bude stromu štípenému při vodách, a při potoku pouštějícímu kořeny své, kterýž necítí, když přichází vedro, ale list jeho bývá zelený, a v rok suchý nestará se, aniž přestává nésti ovoce.

I řeknou: Země tato zpuštěná jest jako zahrada Eden, ano i města pustá, zkažená a zbořená jsou ohrazena a osazena.

Ale kdož by se napil vody té, kterouž já dám jemu, nežíznil by na věky, ale voda ta, kterouž já dám jemu, bude v něm studnicí vody prýštící se k životu věčnému.

Sám pak Bůh a Otec náš, a Pán náš Ježíš Kristus spraviž cestu naši k vám.