TSK · Lukáš 8:15

Šlepějí zajisté jeho přídržela se noha má, cesty jeho šetřil jsem, abych se s ní neuchyloval.

Dej mi slyšeti radost a potěšení, tak ať zpléší kosti mé, kteréž jsi potřel.

Z té příčiny miluji přikázaní tvá více nežli zlato, i to, kteréž jest nejlepší.

Když se naskytly řeči tvé, snědl jsem je, a měl jsem slovo tvé za radost a potěšení srdce svého, poněvadž jsi ty mne povolal sám, ó Hospodine Bože zástupů.

A vejdouce Kaldejští, kteříž bojují proti městu tomuto, zapálí ohněm toto město, a vypálí je, i domy ty, na jejichž střechách kadívali Bálovi, a obětovali oběti mokré bohům cizím, aby mne hněvali.

Ale kdož by setrval až do konce, tenť spasen bude.

A on řekl: Ovšem pak blahoslavení, kteříž slyší slovo Boží a ostříhají jeho.

Kdož by měl přikázaní má a ostříhal jich, onť jest ten, kterýž mne miluje. A kdož mne miluje, milován bude od Otce mého, a jáť jej budu milovati a zjevím jemu samého sebe.

Těm zajisté, kteříž trvajíce v dobrém skutku, slávy a cti a nesmrtelnosti hledají, životem věčným,

Takž, bratří moji, i vy umrtveni jste Zákonu skrze tělo Kristovo, abyste byli jiného, totiž toho, kterýž z mrtvých vstal, abychom ovoce nesli Bohu.

Nebo obřízka nic není, a neobřízka také nic není, ale zachovávání přikázání Božích.

Nebo milostí spaseni jste skrze víru, a to ne sami z sebe: darť jest to Boží,

Bratří, jáť nemám za to, že bych již dosáhl.

Abyste chodili hodně Pánu ke vší jeho líbeznosti, v každém skutku dobrém, ovoce vydávajíce a rostouce v známosti Boží,

Žádámeť pak, aby jeden každý z vás až do konce prokazoval tu opravdovou pilnost k nabytí plné jistoty naděje,

Trpělivost pak ať má dokonalý skutek, abyste byli dokonalí a celí, v ničemž nemajíce nedostatku.

Buďtež pak činitelé slova, a ne posluchači toliko, oklamávajíce sami sebe.

Protož složíce zlost, a všelikou lest, a pokrytství, a závist, i všecka utrhání,