TSK · Micheáš 2:7

Ten, kdož chodí v upřímnosti, a činí spravedlnost, a mluví pravdu z srdce svého.

Od končin nebes východ jeho, a obcházení jeho až zase do končin jejich, a ničeho není, což by se ukryti mohlo před horkostí jeho.

Teth Dobrotivě jsi nakládal s služebníkem svým, Hospodine, podlé slova svého.

Byť zákon tvůj nebyl mé potěšení, dávno bych byl zahynul v svém trápení.

Chová upřímým dlouhověkosti, pavézou jest chodícím v sprostnosti,

Silou jest upřímému cesta Hospodinova, a strachem těm, kteříž činí nepravost.

Kdo chodí upřímě, zachován bude, převrácený pak na kterékoli cestě padne pojednou.

Proč, když přicházím, není žádného, když volám, žádný se neozývá? Zdaliž jest naprosto ukrácena ruka má, aby nemohla vykoupiti? A žádné-liž není ve mně moci k vysvobození? Aj, žehráním svým vysušuji moře, obracím řeky v poušť, až se smrazují ryby jejich, proto že nebývá vody, a mrou žízní.

Aj, neníť ukrácena ruka Hospodinova, aby nemohla zachovati, aniž jest obtíženo ucho jeho, aby nemohlo slyšeti.

Když se naskytly řeči tvé, snědl jsem je, a měl jsem slovo tvé za radost a potěšení srdce svého, poněvadž jsi ty mne povolal sám, ó Hospodine Bože zástupů.

Slyštež již toto přední v domě Jákobově, a vůdcové domu Izraelského, kteříž v ošklivosti mají soud, a cožkoli jest pravého, převracejí:

Protož čiňte ovoce hodné pokání.

Nebo ne ten jest pravý Žid, kterýž jest zjevně Židem; aniž to jest pravé obřezání, kteréž bývá zjevně na těle;

Avšak nemůže zmařeno býti slovo Boží. Nebo ne všickni, kteříž jsou z Izraele, Izraelští jsou.

Mající způsob pobožnosti, ale moci její zapírajíce, a od takových se odvracuj.