TSK · Príslovia 12:11

V potu tváři své chléb jísti budeš, dokavadž se nenavrátíš do země, poněvadž jsi z ní vzat. Nebo prach jsi a v prach se navrátíš.

S lidmi marnými nesedám, a s pokrytci v spolek nevcházím.

Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.

Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí;

Opusťte hloupost a živi buďte, a choďte cestou rozumnosti.

Kdo jest hloupý, uchyl se sem. A bláznivému říká:

Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.

Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.

Nadto dostatek mléka kozího ku pokrmu tvému, ku pokrmu domu tvého, a živnosti děvek tvých.

Když se svírala ve mně duše má, na Hospodina jsem se rozpomínal, i přišla k tobě modlitba má do chrámu svatého tvého.

A snažili se pokojni býti a hleděti toho, což komu náleží, a pracovati rukama svýma vlastníma, jakož jsme přikázali vám,

Neboť jsou mnozí nepoddaní, marnomluvní, i svůdcové myslí lidských, zvláště ti, jenž jsou z obřízky.