TSK

TSK · Príslovia 18:7

مراجع Treasury of Scripture Knowledge في BKR.

العودة إلى المقطع

Stalo se pak, že když uzřel ji, roztrhl roucha svá a řekl: Ach, dcero má, velices mne ponížila; nebo jsi z těch, jenž mne kormoutí, poněvadž jsem tak řekl Hospodinu, aniž budu moci odvolati toho.

Ale jakž Bůh vystřelí na ně prudkou střelu, poraženi budou.

Nepravosti vlastní jímají bezbožníka takového, a v provazích hříchu svého uvázne.

Moudré srdce přijímá přikázaní, ale blázen od rtů svých padne.

Do přestoupení rtů zapletá se zlostník, ale spravedlivý vychází z ssoužení.

V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.

Ušťkne-li had, než by zaklet byl, nic neprospějí slova zaklinače.

Kteřížto přistoupivše k předním kněžím a k starším, řekli: Prokletím prokleli jsme se, že neokusíme ničehož, dokudž nezabijeme Pavla.