TSK · Príslovia 4:19

Onť ostříhá noh svatých svých, ale bezbožní ve tmě umlknou; nebo ne v síle záleží síla člověka.

Aby šámali ve tmě bez světla. Summou, činí, aby bloudili jako opilý.

Vyženou ho z světla do tmy, anobrž z okršlku zemského vypudí jej.

Kteříž opouštějí stezky přímé, aby chodili po cestách tmavých,

Protož vzdálil se od nás soud, a nedochází nás spravedlnost. Čekáme-li na světlo, aj, tma, pakli na blesk, v mrákotách chodíme.

Dejte Hospodinu Bohu svému čest, dřív než by tmu uvedl, a dříve nežli by se zurážely nohy vaše o hory tmavé. I čekali byste světla, ale obrátil by je v stín smrti, proměnil by je v mrákotu.

A tehdyť jim vyznám, že jsem vás nikdy neznal. Odejděte ode mne, činitelé nepravosti.

Pakliť by kdo chodil v noci, urazíť se; nebo světla není v něm.

Ale kdož nenávidí bratra svého, v temnosti jest, a v temnosti chodí, a neví, kam jde; nebo temnost oslepila oči jeho.