TSK

TSK · Daniel 9:20

Treasury of Scripture Knowledge references in BKR.

Zpět na pasáž

Když se pak Ezdráš, padna před domem Božím, tak modlil a vyznával s pláčem, sešel se k němu z lidu Izraelského zástup velmi veliký mužů i žen i dětí. A když plakal lid pláčem velikým,

Jestliže se zapomenu na tebe, ó Jeruzaléme, zapomeniž i pravice má.

Není zajisté člověka spravedlivého na zemi, kterýž by činil dobře a nehřešil.

Ty přivedu k hoře svatosti své, a obveselím je v domě svém modlitebném. Zápalové jejich a oběti jejich příjemné mi budou na oltáři mém; nebo dům můj dům modlitby slouti bude u všech národů.

Na zdech tvých, Jeruzaléme, postavím strážné, kteříž přes celý den i přes celou noc nikdy nebudou mlčeti. Kteříž tedy připomínáte Hospodina, nemlčtež,

A obrátil jsem tvář svou ku Pánu Bohu, hledaje ho modlitbou a pokornými prosbami, v postu, v žíni a popele.

V těch dnech já Daniel kvílil jsem za tři téhodny dnů.

A když se oni modlili, zatřáslo se to místo, na kterémž byli shromážděni, a naplněni jsou všickni Duchem svatým, a mluvili slovo Boží směle a svobodně.

Neboť není rozdílu. Všickniť zajisté zhřešili, a nemají slávy Boží.

Pakliť díme, že hříchu nemáme, sami se svodíme, a pravdy v nás není.

I vnesl mne v duchu na horu velikou a vysokou, a ukázal mi město veliké, ten svatý Jeruzalém, sstupující s nebe od Boha,