TSK · Kazatel 10:12

I řekl jemu David: Krev tvá budiž na hlavu tvou, neboť jsou ústa tvá svědčila na tebe, řkouce: Já jsem zabil pomazaného Hospodinova.

Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval.

Ústa spravedlivého mluví moudrost, a jazyk jeho vynáší soud.

Ale jakž Bůh vystřelí na ně prudkou střelu, poraženi budou.

Nedávej, Hospodine, bezbožnému, čehož žádostiv jest, ani předsevzetí zlého vykonati jemu dopouštěj, aby se nepovýšil. Sélah.

Kdo mhourá okem, uvodí nesnáz; a kdož jest bláznivých rtů, padne.

Stříbro výborné jest jazyk spravedlivého, ale srdce bezbožných za nic nestojí.

Rtové spravedlivého znají, což jest Bohu libého, ústa pak bezbožných převrácené věci.

Někdo vynáší řeči podobné meči probodujícímu, ale jazyk moudrých jest lékařství.

Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré!

Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.

Kdo miluje čistotu srdce, a v čích rtech jest příjemnost, takového král přítelem bývá.

Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.

Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.

Nedopouštěj ústům svým, aby k hříchu přivodila tělo tvé, aniž říkej před andělem, že to jest poblouzení. Proč máš hněvati Boha řečí svou, kterýž by na zkázu přivedl dílo rukou tvých?

A všickni jemu posvědčovali, a divili se libým slovům, pocházejícím z úst jeho, a pravili: Zdaliž tento není syn Jozefův?

Žádná řeč mrzutá nevycházej z úst vašich, ale ať jest každé promluvení dobré k vzdělání užitečnému, aby dalo milost posluchačům.