TSK · 2 Mojžišova 23:1

Nepromluvíš proti bližnímu svému křivého svědectví.

Nekraďte a nelžete, a nižádný neoklamávej bližního svého.

Nepromluvíš proti bližnímu svému křivého svědectví.

Opět král řekl: Kdež jest pak syn pána tvého? Odpověděl Síba králi: Aj, zůstal v Jeruzalémě, nebo řekl: Dnes navrátí mi dům Izraelský království otce mého.

A postavte dva muže nešlechetné proti němu, kteříž by svědčili na něj, řkouce: Zlořečil jsi Bohu a králi. Potom vyveďte ho a ukamenujte jej, ať umře.

Nevydávejž mne líbosti protivníků mých, neboť by ostáli proti mně svědkové lživí, i ten, jenž dýše ukrutností.

Škodícího jazykem bližnímu svému tajně, tohoť vytnu; očí vysokých a mysli naduté nikoli nebudu moci trpěti.

Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími.

Kdož mluví pravdu, ohlašuje spravedlnost, svědek pak falešný lest.

Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.

Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.

Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.

Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.

Dí jemu: Kterých? A Ježíš řekl mu: Nezabiješ, nezcizoložíš, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví,

A uslyší-liť o tom hejtman, myť ho spokojíme a vás bezpečny učiníme.

Stoje pak Zacheus, řekl ku Pánu: Aj, polovici statku svého, Pane, dávám chudým, a oklamal-li jsem v čem koho, navracuji to čtvernásob.

A ne raději (jakž o nás zle mluví a jakož někteří praví, že bychom říkali,): Čiňme zlé věci, aby přišly dobré? Jichžto spravedlivé jest odsouzení.

Nelítostiví, smluv nezdrželiví, utrhači, nestředmí, plaší, kterýmž nic dobrého milo není,

A uslyšel jsem hlas veliký, řkoucí na nebi: Nyní stalo se spasení, a moc, i království Boha našeho, a moc Krista jeho; nebo svržen jest žalobník bratří našich, kterýž žaloval na ně před obličejem Boha našeho dnem i nocí.