TSK · Jakubův 4:10

Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.

Spas lid svůj, Hospodine, a požehnej dědictví svému, a pas je, i vyvyš je až na věky.

Vyzdvihuje z prachu nuzného, a z hnoje vyvyšuje chudého,

Nebo kdož by se sám povyšoval, bude ponížen; a kdož by se ponížil, bude povýšen.

Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.

Nýbrž hojnější dává milost. Nebo dí: Bůh se pyšným protiví, ale pokorným dává milost.