TSK · Jób 6:11

Zdaliž jest mnoho dnů mých? Ponechejž tedy a popusť mne, abych maličko pookřál,

Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.

Abych pak čeho i očekával, hrob bude dům můj, ve tmě usteli ložce své.

Kdež jest tedy očekávání mé? A kdo to, čím bych se troštoval, spatří?

Dej mi znáti, Hospodine, konec života mého, a odměření dnů mých jaké jest, abych věděl, jak dlouho trvati mám.

Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.