TSK · Plaè 4:5

Člověk mezi vámi rozmazaný a v rozkoši schovaný záviděti bude bratru svému, i vlastní ženě své, i ostatním synům svým, kterýchž ještě zanechal,

Dcery Izraelské, plačte Saule, kterýž vás odíval červcem dvakrát barveným rozkošně, kterýž dával ozdoby zlaté na roucha vaše.

A přívalem v horách moknouce, nemajíce obydlí, k skále se přivinouti musejí.

I dí Hospodin: Proto že se pozdvihují dcery Sionské, a chodí s vytaženým krkem, a pasou očima, protulujíce se, a zdrobna kráčejíce, i nohama svýma lákají,

Ženy lhostejné, vstaňte, slyšte hlas můj; dcery bezpečně sobě počínající, ušima pozorujte řeči mé.

Nebo vlezla smrt okny našimi, vešla na paláce naše, aby vyhubila děti z rynků a mládence z ulic.

Kteříž smyslíte, že jest daleko den bídy, a přistavujete stolici nátisku.

I žádal nasytiti břicho své mlátem, kteréž svině jedly, a žádný nedával jemu.

Ale rozkošná, ta živa jsuci, již umřela.