TSK · Lukáš 9:55

I přišel k stájím ovcí blízko cesty, kdež byla jeskyně, do níž všel Saul na potřebu; David pak a muži jeho seděli po stranách v té jeskyni.

Ale David řekl: Co vám do toho, synové Sarvie, že jste mi dnes odporní? Dnes-liž má zabit býti někdo v Izraeli? Nebo zdaliž nevím, že dnes jsem králem nad Izraelem.

Komužs ty řeči zvěstoval? A čí duch vyšel z tebe?

Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.

Pročež mrzí mne to, a želím toho v prachu a v popele.

Nejlstivější jest srdce nade všecko, a nejpřevrácenější. Kdo vyrozumí jemu?

Odpovídaje pak Petr, řekl jemu: Byť se pak všickni zhoršili nad tebou, jáť se nikdy nezhorším.

A aj, jeden z těch, kteříž byli s Ježíšem, vztáh ruku, vytrhl meč svůj; a udeřiv služebníka nejvyššího kněze, uťal ucho jeho.

Pavel pak řekl jemu: Budeť tebe bíti Bůh, stěno zbílená. A ty sedíš, soudě mne vedle Zákona, a proti Zákonu velíš mne bíti.

Z jedněch a týchž úst pochází dobrořečení i zlořečení. Ne takť býti má, bratří moji.

Já kteréžkoli miluji, kárám a tresci; rozhorliž se tedy, a čiň pokání.