TSK · Marek 10:34

Nebo nenecháš duše mé v pekle, aniž dopustíš svatému svému viděti porušení.

Obkličujíť mne býkové mnozí, silní volové z Bázan obstupují mne.

Nejpohrdanější zajisté a nejopovrženější byl z lidí, muž bolestí, a kterýž zkusil nemocí, a jako ukrývající tvář svou; nejpohrdanější, pročež jsme ho za nic nevážili.

On pak odpovídaje, dí jim: Pokolení zlé a cizoložné znamení hledá, a znamení nebude jemu dáno, jediné znamení Jonáše proroka.

Tedy plili na tvář jeho a pohlavkovali jej; jiní pak hůlkami jej bili,

Tedy nejvyšší kněz roztrh roucho své, řekl: I což ještě potřebujeme svědků?

I oblékli jej v šarlat, a korunu spletše z trní, vložili naň.

Muži pak ti, kteříž drželi Ježíše, posmívali se jemu, tepouce ho.

I stál lid, dívaje se. A posmívali se jemu knížata s nimi, řkouce: Jinýmť jest spomáhal, nechať nyní pomůže sám sobě, jestliže on jest Kristus, ten Boží zvolený.

A řekl mu: Každý člověk nejprve dobré víno dává, a když by se hojně napili, tehdy to, kteréž horší jest. Ale ty zachoval jsi víno dobré až dosavad.

A že jest pohřben a že vstal z mrtvých třetího dne podle Písem.