TSK · Matouš 13:3

Protož poslal Hospodin Nátana k Davidovi. Kterýž přišed k němu, řekl jemu: Dva muži byli v městě jednom, jeden bohatý a druhý chudý.

Otevru v podobenství ústa svá, vypravovati budu přípovídky starobylé.

Synu člověčí, vydej pohádku, a předlož podobenství o domu Izraelském,

A předlož tomu domu zpurnému podobenství, řka k nim: Takto praví Panovník Hospodin: Přistav tento hrnec, přistav a nalej také do něho vody.

Zdaliž všickni ti proti němu přísloví nevynesou, a světlých slov i pohádek o něm? A neřeknou-liž: Běda tomu, kterýž rozmnožuje věci ne své, (až dokud pak?) a obtěžuje se hustým blátem?

Toto všecko mluvil Ježíš v podobenstvích k zástupům, a bez podobenství nemluvil jim,

I odpovídaje Ježíš, mluvil jim opět v podobenstvích, řka:

A povolav jich, mluvil k nim v podobenstvích: Kterak může satan satana vymítati?

I dí jim: Neznáte podobenství tohoto? A kterakž pak jiná všecka podobenství poznáte?

Tedy počal jim mluviti v podobenstvích: Vinici štípil jeden člověk, a opletl ji plotem, a vkopal pres, a ustavěl věži, a najal ji vinařům, i odšel na cestu.

Vyšel rozsevač, aby rozsíval símě své. A když on rozsíval, jedno padlo podle cesty, i pošlapáno jest, a ptáci nebeští szobali je.

I řekl jemu Petr: Pane, nám-li pravíš toto podobenství, čili všechněm?

Toto v příslovích mluvil jsem vám; přijdeť hodina, když již ne v příslovích budu mluviti vám, ale zjevně o Otci svém zvěstovati budu vám.