TSK · Matouš 20:34

Prvé než jsem snížen byl, bloudil jsem, ale nyní výmluvnosti tvé ostříhám.

Milostivý a lítostivý jest Hospodin, dlouhoshovívající a velikého milosrdenství.

Tedy dotekl se očí jejich, řka: Podle víry vaší staniž se vám.

A vyšed Ježíš, uzřel zástup mnohý. I slitovalo mu se jich, a uzdravoval nemocné jejich.

A pojav jej soukromí ven z zástupu, vložil prsty své v uši jeho, a plinuv, dotekl se jazyka jeho.

A ihned prohlédl, a šel za ním, velebě Boha. A všecken lid viděv to, vzdal chválu Bohu.

To pověděv, plinul na zemi, a učinil bláto z sliny, i pomazal tím blátem oči slepého.

Otvírati oči jejich, aby se obrátili od temností k světlu a z moci ďábelské k Bohu, aby tak hříchů odpuštění a díl s posvěcenými vzali skrze víru, kteráž jest ve mne.

Nebo nemáme nejvyššího kněže, kterýž by nemohl čitedlen býti mdlob našich, ale zkušeného ve všem nám podobně, kromě hříchu.