TSK · Matouš 4:24

Byl pak Hospodin s Jozue, a rozhlásila se pověst o něm po vší zemi.

Nýbrž moudřejší byl nad všecky lidi, až i nad Etana Ezrachitského, též nad Hémana, a Kalkole i Darda, syny Máchol, a rozneslo se jméno jeho po všech národech vůkol.

A tak rozešla se pověst o Davidovi do všech zemí, a způsobil Hospodin to, že se ho báli všickni národové.

A řka: Pane, služebník můj leží doma šlakem poražený, velmi se trápě.

A když se přeplavil na druhou stranu do krajiny Gergezenských, potkali se s ním dva ďábelníci z hrobu vyšlí, ukrutní náramně, takže pro ně žádný nemohl tou cestou choditi.

A roznesla se pověst ta po vší té zemi.

I obcházel Ježíš všecka města i městečka, uče v školách jejich a káže evangelium království, a uzdravuje všelikou nemoc i všeliký neduh v lidu.

V tom čase uslyšel Herodes čtvrták pověst o Ježíšovi.

A řekl: Pane, smiluj se nad synem mým, nebo náměsičník jest, a bídně se trápí. Často zajisté padá do ohně a častokrát do vody.

I roznesla se pověst o něm hned po vší krajině Galilejské.

Tedy přijdou k němu někteří, nesouce šlakem poraženého, kterýžto ode čtyř nesen byl.

(To popsání nejprve stalo se, když vladařem Syrským byl Cyrenius.)

Byl pak tu v škole člověk jeden, mající ducha ďábelství nečistého. I zvolal hlasem velikým,

I vyšla řeč ta o něm po všem Judstvu i po vší okolní krajině.

A vypravovali jim také ti, kteříž byli viděli, kterak jest zdráv učiněn ten, jenž měl ďábelství.

Kterak Ježíše od Nazaréta pomazal Bůh Duchem svatým a mocí; kterýžto chodil, dobře čině, a uzdravuje všecky posedlé od ďábla; nebo Bůh s ním byl.

I chodil po Syrii a Cilicii, potvrzuje církví.