TSK · Filipským 2:3

Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.

Pravímť vám: Odšel tento, ospravedlněn jsa, do domu svého, a ne onen. Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.

Jakožto ve dne poctivě choďme, ne v hodování a v opilství, ne v smilstvích a v chlipnostech, ne v sváru a v závisti,

Nebo já jsem nejmenší z apoštolů, kterýž nejsem hoden slouti apoštol, protože jsem se protivil církvi Boží.

Pakli se vespolek koušete a žerete, hleďtež, abyste jedni od druhých zkaženi nebyli.

Nebývejme marné chvály žádostivi, jedni druhých popouzejíce a jedni druhým závidíce.

Poddáni jsouce jedni druhým v bázni Boží.

Všecko pak čiňte bez reptání a bez pochybování,

Takovýť jest nadutý, nic neuměje, ale nemoudrost provodí při otázkách a hádkách o slova, z kterýchžto pochází závist, svár, rouhání, zlá domnění,

Což mníte, že nadarmo dí Písmo: Zdali k závisti nakloňuje duch ten, kterýž přebývá v nás?

Podobně i mládenci, buďte poddáni starším. A všickni poddanost jedni druhým ukazujte, pokorou vnitř se ozdobte. Bůh zajisté pyšným se protiví, ale pokorným dává milost.