TSK · Príslovia 26:5

Nebývej moudrý sám u sebe; boj se Hospodina, a odstup od zlého.

Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.

Běda těm, kteříž jsou moudří sami u sebe, a vedlé zdání svého opatrní.

A v tom přistoupí k Ježíšovi Jeruzalémští zákoníci a farizeové, řkouce:

A když přišel do chrámu, přistoupili k němu přední kněží a starší lidu, když učil, řkouce: Jakou mocí tyto věci činíš? A kdo jest tobě tu moc dal?

I řekl jemu jeden z zástupu: Mistře, rci bratru mému, ať rozdělí se mnou dědictví.

A když se nepřestávali otazovati jeho, zdvihl se a řekl jim: Kdo jest z vás bez hříchu, nejprv hoď na ni kamenem.

Neboť nechci, bratří, abyste nevěděli tohoto tajemství, (abyste nebyli sami u sebe moudří,) že zatvrdilost tato zčástky přihodila se Izraelovi, dokudž by nevešla plnost pohanů.

Svědectví to pravé jest. A protož tresciž je přísně, ať jsou zdraví u víře,