TSK · Žalmy 112:1

Požehnaný budeš v městě, požehnaný i na poli.

Blahoslavený ten muž, kterýž nechodí po radě bezbožných, a na cestě hříšníků nestojí, a na stolici posměvačů nesedá.

Tehdy řekl jsem: Aj, jduť, jakož v knihách psáno jest o mně.

Počátek moudrosti jest bázeň Hospodina; rozumu výborného nabývají všickni, kteříž činí ty věci; chvála jeho zůstává na věky.

Z cesty svědectví tvých raduji se více, než z největšího zboží.

Dej, ať chodím cestou přikázaní tvých; nebo v tom svou rozkoš skládám.

Zbřidlo jako tuk srdce jejich, já zákonem tvým se potěšuji.

Ssoužení a nátisk mne stihají, přikázaní tvá jsou mé rozkoše.

Vůli těch, kteříž se ho bojí, činí, a křik jejich slyší, a spomáhá jim.

Králové zemští i všickni národové, knížata i všickni soudcové země,

A ačkoli hříšník činí zle na stokrát, a vždy se mu odkládá, já však vím, že dobře bude bojícím se Boha, kteříž se bojí oblíčeje jeho.

A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.

Nebo smýšlení těla jest smrt, smýšlení pak Ducha život a pokoj,