TSK · Žalmy 25:2

Protož sníženi jsou synové Izraelští v ten čas, a zmocnili se synové Judovi, nebo zpolehli na Hospodina Boha otců svých.

Až dokud, Hospodine? Což se na věky zapomeneš na mne? Dokudž tvář svou skrývati budeš přede mnou?

Z vnitřnosti srdce miluji tě, Hospodine, sílo má.

V toběť doufali otcové naši, doufali, a vysvobozovals je.

Přednímu zpěváku, žalm Davidův.

Ale já v tobě naději skládám, Hospodine; řekl jsem: Bůh můj jsi ty.

Nechažť se nade mnou neradují ti, kteříž bezprávně ke mně se nepřátelsky mají; ti, kteříž mne nenávidí bez příčiny, ať nemhourají očima.

Ale ty, Hospodine, smiluj se nade mnou, a pozdvihni mne, a odplatím jim;

V tebeť, Hospodine, doufám, nechť nejsem zahanben na věky.

Až dokud bezbožní, Hospodine, až dokud bezbožní budou plésati,

Člověka spoléhajícího na tě ostříháš v pokoji; v pokoji, nebo v tebe doufá.

Toto praví král: Nechť vás nesvodí Ezechiáš, neboť nebude moci vyprostiti vás.

A nyní, Hospodine Bože náš, vysvoboď nás z ruky jeho, aťby poznala všecka království země, že jsi ty Hospodin sám.

Převěješ je, v tom je vítr zachvátí, a vicher rozptýlí, ty pak plésati budeš v Hospodinu, v Svatém Izraelském chlubiti se budeš.

Nechť jsou zahanbeni, kteříž mne stihají, já pak ať nejsem zahanben; nechť se oni děsí, já pak ať se neděsím. Uveď na ně den trápení, a dvojím setřením setři je.

Nebo dí Písmo: Všeliký, kdož věří v něj, nebude zahanben.