TSK · Žalmy 32:4

Tedy ztížena jest ruka Hospodinova nad Azotskými, a pohubila je, (nebo ranila je neduhy na zadku), Azot i končiny jeho.

Protož poslavše, shromáždili všecka knížata Filistinská, a řekli: Odešlete truhlu Boha Izraelského, ať se navrátí na místo své, a nezmoří nás i lidu našeho. Nebo bylo trápení smrtelné po všem tom městě, a velmi těžká byla ruka Boží tam.

Ó by lze bylo muži v hádku s ním se vydati, jako synu člověka s přítelem svým.

Pročež strach ze mne nepředěsí tě, a ruka má nebudeť k obtížení.

Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.

Oněměl jsem, a neotevřel úst svých, proto že jsi ty učinil to.

Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.

Kůže naše jako pec zčernaly od náramného hladu.