TSK · Daniel 6:7

Sstupují se králové zemští, a knížata se spolu radí proti Hospodinu, a proti pomazanému jeho,

Vytrhni mne od těch, kteříž páší nepravost, a od mužů vražedlných zachovej mne.

Až dokud zlé obmýšleti budete proti člověku? Všickni vy zahubeni budete, jako zed navážená a stěna nachýlená jste.

Píseň a žalm Azafův.

I mluvili Kaldejští králi Syrsky: Králi, na věky buď živ. Pověz sen služebníkům svým, a oznámímeť výklad.

Kdož by pak nepadl a neklaněl se, té hodiny uvržen bude do prostřed peci ohnivé rozpálené.

Shromáždivše se pak knížata, vývodové a vůdcové a hejtmané královští, hleděli na ty muže, an žádné moci neměl oheň při tělích jejich, ani vlas hlavy jejich nepřiškvrkl, ani plášťové jejich se nezměnili, aniž co ohněm páchli.

Bůh můj poslal anděla svého, kterýž zavřel ústa lvů, aby mi neuškodili; nebo před ním nevina nalezena jest při mně, nýbrž ani proti tobě, králi, nic zlého jsem neučinil.

Lev, kterýž hojně lovíval mladým svým, a dávíval lvicím svým, kterýž naplňoval loupeží jeskyně své, a peleše své tím, což nahonil?

A radili se, jak by Ježíše lstivě jali a zamordovali.

Radili se pak přední kněží, aby i Lazara zamordovali.

Postavili se králové zemští, a knížata sešla se vespolek proti Pánu a proti Pomazanému jeho.