TSK · Jan 3:20

A vstavši o půl noci, vzala syna mého ode mne, když spala služebnice tvá, a položila jej v lůnu svém, a syna svého mrtvého položila do lůna mého.

Oniť jsou ti, kteříž odporují světlu, a neznají cest jeho, aniž chodí po stezkách jeho.

Poněvadž jsi vzal v nenávist kázeň, a zavrhl jsi za sebe slova má.

Ale stezka spravedlivých jako světlo jasné, kteréž rozmáhá se, a svítí až do pravého dne.

Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí.

Nenávidí trescícího v bráně, a toho, kdož mluví věci pravé, v ohavnosti mají.

Nemůžeť vás svět nenáviděti, ale mneť nenávidí; nebo já svědectví vydávám o něm, že skutkové jeho zlí jsou.

Nebo byl-li by kdo posluchač slova, a ne činitel, ten podoben jest muži spatřujícímu obličej přirozený svůj v zrcadle.