TSK · Jan 10:18

Mnohé věci činíš ty, Hospodine Bože můj, a divní jsou skutkové tvoji i myšlení tvá o nás; není, kdo by je pořád vyčísti mohl před tebou. Já chtěl-li bych je vymluviti a vypraviti, mnohem více jich jest, nežli vypraveno býti může.

Zdaliž mníš, že bych nyní nemohl prositi Otce svého, a vydal by mi více nežli dvanácte houfů andělů?

Nemohuť já sám od sebe nic činiti. Ale jakžť slyším, takť soudím, a soud můj spravedlivý jest. Nebo nehledám vůle své, ale vůle toho, jenž mne poslal, Otcovy.

Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce.

Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal.

Budete-li zachovávati přikázaní má, zůstanete v mém milování, jakož i já přikázání Otce svého zachoval jsem, i zůstávám v jeho milování.

Odpověděl Ježíš: Neměl bys nade mnou moci nižádné, byť nebylo dáno s hůry; protož, kdoť jest mne tobě vydal, většíť hřích má.

Toho Ježíše vzkřísil Bůh, jehožto my všickni svědkové jsme.

Kterýž jsa v způsobu Božím, nepoložil sobě toho za loupež rovný býti Bohu,

Ale toho maličko nižšího andělů, vidíme Ježíše, pro utrpení smrti slávou a ctí korunovaného, aby z milosti Boží za všecky okusil smrti.

Jakž i jinde praví: Ty jsi kněz na věky podle řádu Melchisedechova.