TSK · Lukáš 4:22

Vyneslo srdce mé slovo dobré, vypravovati budu písně své o králi, jazyk můj jako péro hbitého písaře.

Rtové spravedlivého znají, což jest Bohu libého, ústa pak bezbožných převrácené věci.

Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.

Ústa jeho přesladká, a všecken jest přežádostivý. Takovýť jest milý můj, takový jest přítel můj, ó dcery Jeruzalémské. [ (Song of Solomon 5:17) Kamže odšel milý tvůj, ó nejkrásnější z žen? Kam se obrátil milý tvůj? A hledati ho budeme s tebou. ]

A přišed do vlasti své, učil je v školách jejich, takže se velmi divili, řkouce: Odkud má tento moudrost tuto a moc tuto?

A děsili se všickni, kteříž jej slyšeli, nad rozumností a odpovědmi jeho.

A pravili: Zdaliž tento není Ježíš, syn Jozefův, jehož my otce i matku známe? Kterak pak dí tento: S nebe jsem sstoupil?

A nemohli odolati moudrosti a Duchu Páně, kterýž mluvil.