Ale Barzillai odpověděl králi: Jacíž jsou dnové věku mého, abych šel s králem do Jeruzaléma?
TSK
TSK · Žalmy 39:5
Treasury of Scripture Knowledge references in BKR.
Dnové pak moji rychlejší byli nežli posel; utekli, aniž viděli dobrých věcí.
Odejmi ode mne metlu svou, nebo od švihání ruky tvé docela zhynul jsem.
Až dokud, Hospodine? Na věky-liž se skrývati budeš? Tak-liž hořeti bude jako oheň prchlivost tvá?
Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.
Člověk marnosti podobný jest, dnové jeho jako stín pomíjející.
Ale jakž jsem se ohlédl na všecky skutky své, kteréž činily ruce mé, a na práci úsilně vedenou, a aj, všecko marnost a trápení ducha, a že nic není užitečného pod sluncem.
(Ješto nevíte, co zítra bude. Nebo jakýť jest život váš? Pára zajisté jest, kteráž se na maličko ukáže, a potom zmizí.)