TSK · 2 Samuelova 22:3

Když pak ty věci pominuly, stalo se slovo Hospodinovo k Abramovi u vidění, řkoucí: Neboj se, Abrame; já budu pavéza tvá, a odplata tvá velmi veliká.

I dí: Kde jsou bohové jejich? skála, v níž naději měli?

I modlila se Anna a řekla: Zplésalo srdce mé v Hospodinu, a vyzdvižen jest roh můj v Hospodinu; rozšířila se ústa má proti nepřátelům mým, nebo rozveselila jsem se v spasení tvém.

Onť jest hrad jistého spasení krále svého, a ten, kterýž činí milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.

A ať se všickni v tě doufající radují, na věky ať plésají, když je zastírati budeš; ať se v tobě veselí, kteřížkoli milují jméno tvé. [ (Psalms 5:13) Nebo ty, Hospodine, požehnáš spravedlivému, a jako štítem přívětivostí svou vůkol zastřeš jej. ]

Hospodin zajisté jest útočiště chudého, útočiště v čas ssoužení.

Z vnitřnosti srdce miluji tě, Hospodine, sílo má.

Hospodin jest síla má a štít můj, v němť jest složilo naději srdce mé, a dána mi pomoc; protož se veselí srdce mé, a písničkou svou oslavovati jej budu.

Přednímu kantoru z synů Chóre, píseň na alamot.

Když hlučeli národové, a pohnula se království, vydal hlas svůj, a rozplynula se země.

Pospíšil bych ujíti větru prudkému a vichřici.

Od konce země v sevření srdce svého k tobě volám, na skálu nade mne vyšší uvediž mne.

Od lsti a násilí vysvobodí duši jejich; neboť jest drahá krev jejich před očima jeho.

Nebo lepší jest den v síňcích tvých, než jinde tisíc; zvolil jsem sobě raději u prahu seděti v domě Boha svého, nežli přebývati v stáncích bezbožníků.

Izraeli, doufej v Hospodina, nebo spomocníkem a štítem takových on jest.

Naostřují jazyk svůj jako had, jed lítého hada jest ve rtech jejich. Sélah.

Když se úzkostmi svírá ve mně duch můj, ty znáš stezku mou; na cestě, po kteréžkoli chodím, osídlo mi ukryli.

Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.

Aj, Bůh silný spasení mé, doufati budu, a nebudu se strašiti; nebo síla má a píseň a spasení mé jest Bůh Hospodin.

Oznamte a přiveďte i jiné, a nechať spolu v radu vejdou, a ukáží, kdo to od starodávna předpověděl, a hned zdávna oznámil? Zdali ne já Hospodin? Neboť není žádného jiného Boha kromě mne, není Boha silného, spravedlivého, a spasitele žádného kromě mne.

Hospodine, sílo má a hrade můj, i útočiště mé v den ssoužení, k toběť přijdou národové od končin země, a řeknou: Jistě žeť se falše drželi otcové naši, marnosti a právě neužitečných věcí.

A vyzdvihl nám roh spasení v domu Davida, služebníka svého,

Ale když se zjevila dobrota a láska k lidem Spasitele našeho Boha,

A opět: Já budu v něm doufati. A opět: Aj, já a dítky, kteréž dal mi Bůh.