TSK · Jób 19:10

Jednoho pak dne synové a dcery jeho jedli, a pili víno v domě bratra svého prvorozeného.

Nebo jaká jest síla má, abych potrvati mohl? Aneb jaký konec můj, abych prodlel života svého?

Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne.

Jako kamení stírá voda, a povodní zachvacuje, což z prachu zemského samo od sebe roste: tak i ty naději člověka v nic obracíš.

Kdež jest tedy očekávání mé? A kdo to, čím bych se troštoval, spatří?

Viděl jsem bezbožníka hrozné síly, an se rozložil jako zelený samorostlý strom.

Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.

Myť se všech stran úzkost máme, ale nebýváme cele potlačeni; v divných jsme nesnadnostech, ale nebýváme v tom pohlceni;