TSK · Jób 9:20

Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil?

Lekám se všech bolestí svých, vida, že mne jich nezprostíš.

Jestliže jsem bezbožný, běda mně; pakliť jsem spravedlivý, ani tak nepozdvihnu hlavy, nasycen jsa hanbou, a vida trápení své,

Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.

A když přestali ti tři muži odpovídati Jobovi, proto že se spravedlivý sobě zdál,

Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.

Budeš-li nepravosti šetřiti, Hospodine Pane, kdo ostojí?

Mnohé mluvení nebývá bez hříchu, kdož pak zdržuje rty své, opatrný jest.

I řekl jsem: Běda mně, jižť zahynu, proto že jsem člověk poškvrněné rty maje, k tomu u prostřed lidu rty poškvrněné majícího bydlím, a že krále Hospodina zástupů viděly oči mé.

On pak chtěje se sám ospravedlniti, dí Ježíšovi: A kdo jest můj bližní?

Ne že bych již dosáhl, aneb již dokonalým byl, ale snažně běžím, zda bych i dostihnouti mohl, načež uchvácen jsem od Krista Ježíše.

V mnohém zajisté klesáme všickni. Kdožť neklesá v slovu, tenť jest dokonalý muž, mohoucí jako uzdou spravovati všecko tělo.