TSK · Izaiáš 38:12

Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou.

Tak jsou mi dědičně přivlastněni měsícové marní, a noci plné trápení jsou mi odečteny.

Dnové pak moji rychlejší byli nežli posel; utekli, aniž viděli dobrých věcí.

Dýchání mé ruší se, dnové moji hynou, hrobu blízký jsem.

Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.

Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.

Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.

I zůstala dcera Sionská jako boudka na vinici, jako chaloupka v zahradě tykevné, a jako město zkažené.

Víme zajisté, že byl-li by tohoto našeho zemského přebývání stánek zbořen, stavení od Boha máme, příbytek ne rukou udělaný, věčný v nebesích.

A jako oděv svineš je, i budouť změněna. Ale ty jsi vždycky tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.

Neboť to mám za spravedlivé, dokudž jsem v tomto stánku, abych vás probuzoval napomínáním,