Šestá hodina – Sexta

Úvod každé hodiny

Ve jménu Otce i Syna i Svatého Ducha

jeden Bůh. Amen.

Pane, smiluj se. Pane, smiluj se. Pane, požehnej. Amen.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, nyní i vždycky a na věky věků. Amen.

OTČENÁŠ

A protož vy takto se modlte: Otče náš, jenž jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé.

Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi tak i na zemi.

Chléb náš vezdejší dej nám dnes.

A odpusť nám viny naše, jakož i my odpouštíme vinníkům našim.

I neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Nebo tvé jest království, i moc, i sláva, na věky, Amen.

Modlitba díkůvzdání

Děkujme dobročinnému, milosrdnému Bohu, Otci našeho Pána, Boha a Spasitele Ježíše Krista, neboť nás zastřel, pomohl nám, ochránil nás, přijal nás k Sobě, slitoval se nad námi, podepřel nás a přivedl nás k této hodině. Prosme jej také, aby nás v tento svatý den i po všechny dny našeho života zachoval v naprostém pokoji. Pán Bůh náš Všemohoucí.

Pane, Bože Všemohoucí, Otče našeho Pána, Boha a Spasitele Ježíše Krista, děkujeme Ti za všech okolností, za vše a ve všem; neboť jsi nás zastřel, pomohl nám, ochránil nás, přijal nás k Sobě, slitoval se nad námi, podepřel nás a přivedl nás k této hodině.

Proto prosíme a žádáme z Tvé dobroty, Milovníku lidí: uděl nám, abychom dokonali tento svatý den i všechny dny našeho života v pokoji a v bázni před Tebou. Každou závist, každé pokušení a každý čin ďábla, úklady zlých lidí a povstání viditelných i neviditelných nepřátel od nás i od všeho Tvého lidu i od tohoto svatého místa odstraň. To, co je dobré a užitečné, nám daruj. Neboť Ty jsi dal nám moc šlapat po hadech a štírech a po veškeré síle nepřítele. A neveď nás do pokušení, ale vysvoboď nás od toho Zlého.

Skrze milost, slitování a milování lidí jednorozeného Syna Tvého, našeho Pána, Boha a Spasitele Ježíše Krista; skrze něhož Tobě náleží sláva, čest, moc a klanění, s Ním i se Svatým, životodárným a Tobě rovným Duchem Svatým, nyní i vždycky a na věky věků. Amen.

ŽALM 50

Žalm Azafovi. Bůh silný, Bůh Hospodin mluvil, a přivolal zemi od východu slunce i od západu jeho.

Z Siona v dokonalé kráse Bůh zastkvěl se.

Béřeť se Bůh náš, a nebude mlčeti; oheň před ním vše zžírati bude, a vůkol něho vichřice náramná.

Zavolal nebes s hůry i země, aby soudil lid svůj, řka:

Shromažďte mi svaté mé, kteříž smlouvu se mnou učinili při obětech.

I budou vypravovati nebesa spravedlnost jeho; nebo sám Bůh soudce jest. Sélah.

Slyš, lide můj, a buduť mluviti, Izraeli, a buduť tebou osvědčovati. Já zajisté Bůh, Bůh tvůj jsem.

Nechci tě obviňovati z příčiny obětí tvých, ani zápalů tvých, že by vždycky přede mnou nebyli.

Nevezmuť z domu tvého volka, ani z chlévů tvých kozlů.

Nebo má jest všecka zvěř lesní, i hovada na tisíci horách.

Já znám všecko ptactvo po horách, a zvěř polní před sebou mám.

Zlačním-li, nic tobě o to nedím; nebo můj jest okršlek zemský i plnost jeho.

Zdaliž jídám maso z volů, a pijím krev kozlovou?

Obětuj Bohu obět chvály, a plň Nejvyššímu své sliby;

A vzývej mne v den ssoužení, vytrhnu tě, a ty mne budeš slaviti.

Sic jinak bezbožníku praví Bůh: Což tobě do toho, že ty vypravuješ ustanovení má, a béřeš smlouvu mou v ústa svá,

Poněvadž jsi vzal v nenávist kázeň, a zavrhl jsi za sebe slova má.

Vidíš-li zloděje, hned s ním běžíš, a s cizoložníky díl svůj máš.

Ústa svá pouštíš ke zlému, a jazyk tvůj skládá lest.

Usazuješ se, a mluvíš proti bratru svému, a na syna matky své lehkost uvodíš.

To jsi činil, a já mlčel jsem. Měl-liž jsi ty se domnívati, že já tobě podobný budu? Nýbrž trestati tě budu, a představímť to před oči tvé.

Srozumějtež tomu již aspoň vy, kteříž se zapomínáte na Boha, abych snad nepochytil, a nebyl by, kdo by vytrhl.

Kdož obětuje obět chvály, tenť mne uctí, a tomu, kdož napravuje cestu svou, ukáži spasení Boží.

Začátek modlitby

Chvála šesté hodiny tohoto požehnaného dne, přináším ji Kristu, svému Králi a Bohu, a prosím jej, aby mi odpustil mé hříchy.

ŽALM 53

Přednímu z kantorů na machalat, vyučující žalm Davidův.

Říká blázen v srdci svém: Není Boha. Porušeni jsou, a ohavnou páší nepravost; není, kdo by činil dobré.

Bůh s nebe popatřil na syny lidské, aby viděl, byl-li by kdo rozumný a hledající Boha.

Aj, každý z nich nazpět odšel, napořád neužiteční učiněni jsou; není, kdo by činil dobré, není ani jednoho.

Zdaliž nevědí všickni činitelé nepravosti, lid můj sžírajíce, jako by chléb jedli? Boha pak nevzývají.

Tuť se náramně strašiti budou, kdež není strachu. Bůh zajisté rozptýlí kosti těch, kteříž tě vojensky oblehli; zahanbíš je, nebo Bůh pohrdl jimi. [ (Psalms 53:7) Ó by z Siona dáno bylo spasení Izraelovi. Když Bůh zase přivede zajaté lidu svého, plésati bude Jákob, a veseliti se Izrael. ]

ŽALM 56

Přednímu z kantorů, o němé holubici v místech vzdálených, zlatý žalm Davidův, když ho jali Filistinští v Gát.

Smiluj se nade mnou, ó Bože, nebo mne sehltiti chce člověk; každého dne boj veda, ssužuje mne.

Sehltiti mne usilují na každý den moji nepřátelé; jistě žeť jest mnoho válčících proti mně, ó Nejvyšší.

Kteréhokoli dne strach mne obkličuje, v tebe doufám.

Boha chváliti budu z slova jeho, v Boha doufati budu, aniž se budu báti, aby mi co mohlo učiniti tělo.

Na každý den slova má převracejí, proti mně jsou všecka myšlení jejich ke zlému.

Spolu se scházejí, skrývají se, a šlepějí mých šetří, číhajíce na duši mou.

Za nešlechetnost-liž zniknou pomsty? V prchlivosti, ó Bože, smeceš lidi ty.

Ty má utíkání v počtu máš, schovej slzy mé do láhvice své, a což bys jich v počtu neměl?

A tehdyť obráceni budou zpět nepřátelé moji v ten den, když volati budu; toť vím, že Bůh při mně stojí.

Jáť budu Boha chváliti z slova, Hospodina oslavovati budu z slova jeho.

V Boha doufám, nebudu se báti, aby mi co učiniti mohl člověk.

Tobě jsem, Bože, učinil sliby, a protož tobě vzdám chvály. [ (Psalms 56:14) Nebo jsi vytrhl z smrti duši mou, a nohy mé od poklesnutí, tak abych stále chodil před Bohem v světle živých. ]

ŽALM 60

Přednímu z kantorů na šušan eduth, zlatý žalm Davidův, k vyučování,

Když válku vedl proti Syrii Naharaim, a proti Syrii Soba, kdyžto navrátil se Joáb, pobiv Idumejských v údolí slaném dvanácte tisíců.

Bože, zavrhl jsi byl nás, roztrhls nás a hněvals se, navratiž se zase k nám.

Zatřásl jsi byl zemí a roztrhls ji, uzdraviž rozsedliny její, neboť se chvěje.

Ukazoval jsi lidu svému tvrdé věci, napájels nás vínem zkormoucení.

Ale nyní dal jsi těm, kteříž se tebe bojí, korouhev, aby ji vyzdvihli pro pravdu tvou. Sélah.

Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž jich pravicí svou, a vyslyš mne.

Bůh mluvil skrze svatost svou, veseliti se budu, budu děliti Sichem, a údolí Sochot rozměřím.

Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.

Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti mně, Palestino, trub.

Kdo mne uvede do města ohraženého? Kdo mne zprovodí až do Idumee?

Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, Bože, s vojsky našimi? [ (Psalms 60:13) Uděliž nám pomoci před nepřítelem, nebo marná jest pomoc lidská. ] [ (Psalms 60:14) V Bohu udatně sobě počínati budeme, a onť pošlapá nepřátely naše. ]

ŽALM 62

Přednímu z kantorů Jedutunovi, žalm Davidův.

Vždy předce k Bohu má se mlčelivě duše má, od něhoť jest spasení mé.

Vždyť předce on jest skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se škodlivě.

Až dokud zlé obmýšleti budete proti člověku? Všickni vy zahubeni budete, jako zed navážená a stěna nachýlená jste.

Však nic méně radí se o to, jak by jej odstrčili, aby nebyl vyvýšen; lež oblibují, ústy svými dobrořečí, ale u vnitřnosti své proklínají. Sélah.

Vždy předce měj se k Bohu mlčelivě, duše má, nebo od něho jest očekávání mé.

Onť jest zajisté skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se.

V Bohu jest spasení mé a sláva má; skála síly mé, doufání mé v Bohu jest.

Naději v něm skládejte všelikého času, ó lidé, vylévejte před oblíčejem jeho srdce vaše, Bůh útočiště naše. Sélah.

Jistě žeť jsou marnost synové lidští,a synové mocných lživí. Budou-li spolu na váhu vloženi, lehčejší budou nežli marnost.

Nedoufejtež v utiskování, ani v loupeži, a nebývejte marní; statku přibývalo-li by, nepřikládejte srdce.

Jednou mluvil Bůh, dvakrát jsem to slyšel, že Boží jest moc, [ (Psalms 62:13) A že tvé, Pane, jest milosrdenství, a že ty odplatíš jednomu každému podlé skutků jeho. ]

ŽALM 66

Přednímu z kantorů, píseň žalmu. Plésej Bohu všecka země.

Zpívejte žalmy k slávě jména jeho, ohlašujte slávu a chválu jeho.

Rcete Bohu: Jak hrozný jsi v skutcích svých! Pro velikost síly tvé lháti budou tobě nepřátelé tvoji.

Všecka země skláněti se tobě a prozpěvovati bude, žalmy zpívati bude jménu tvému. Sélah.

Poďte a vizte skutky Boží, jak hrozný jest v správě při synech lidských.

Obrátil moře v suchost, řeku přešli nohou po suše, tuť jsme se veselili v něm.

Panuje v síle své nade vším světem, oči jeho spatřují národy, zpurní nebudou míti zniku. Sélah.

Dobrořečte národové Bohu našemu, a ohlašujte hlas chvály jeho.

Zachoval při životu duši naši, aniž dopustil, aby se poklesla noha naše.

Nebo jsi nás zpruboval, ó Bože, přečistil jsi nás, tak jako přečištěno bývá stříbro.

Uvedl jsi nás byl do leči, krutě jsi bedra naše ssoužil,

Vsadils člověka na hlavu naši, vešli jsme byli do ohně i do vody, a však jsi nás vyvedl do rozvlažení.

A protož vejdu do domu tvého s zápalnými obětmi, a plniti tobě budu sliby své,

Kteréž vyřkli rtové moji, a vynesla ústa má, když jsem byl v ssoužení.

Zápaly tučných beranů obětovati budu tobě s kaděním, volů i kozlů nastrojím tobě. Sélah.

Poďte, slyšte, a vypravovati budu, kteříž se koli bojíte Boha, co jest učinil duši mé.

Ústy svými k němu jsem volal, a vyvyšoval jsem ho jazykem svým.

Bychť byl patřil k nepravosti srdcem svým, nebyl by vyslyšel Pán.

Ale vyslyšelť Bůh, a pozoroval hlasu modlitby mé.

Požehnaný Bůh, kterýž neodstrčil modlitby mé, a milosrdenství svého ode mne neodjal.

ŽALM 69

Přednímu z kantorů na šošannim, žalm Davidův.

Vysvoboď mne, ó Bože, neboť jsou dosáhly vody až k duši mé.

Pohřížen jsem v hlubokém bahně, v němž dna není; všel jsem do hlubokosti vod, jejichž proud zachvátil mne.

Ustal jsem, volaje, vyschlo hrdlo mé, zemdlely oči mé od ohlídání se na tě Boha svého.

Více jest těch, kteříž mne nenávidí bez příčiny, než vlasů hlavy mé; zmocnili se ti, kteříž mne vyhladiti usilují, a jsou nepřátelé moji bez mého provinění; to, čehož jsem nevydřel, nahražovati jsem musil.

Bože, ty znáš sám nemoudrost mou, a výstupkové moji nejsou skryti před tebou.

Nechť nebývají zahanbeni příčinou mou ti, kteříž na tě očekávají, Pane, Hospodine zástupů; nechť nepřicházejí skrze mne k hanbě ti, kteříž tě hledají, ó Bože Izraelský.

Neboť pro tebe snáším pohanění, a stud přikryl tvář mou.

Cizí učiněn jsem bratřím svým, a cizozemec synům matky své,

Proto že horlivost domu tvého snědla mne, a hanění hanějících tě na mne připadla.

Když jsem plakal, postem trápiv duši svou, bylo mi to ku potupě obráceno.

Když jsem bral na se pytel místo roucha, tehdy jsem jim byl za přísloví.

Pomlouvali mne, sedíce v bráně, a písničkou byl jsem těm, kteříž pili víno.

Já pak modlitbu svou k tobě odsílám, Hospodine, časť jest dobré líbeznosti tvé. Ó Bože, vedlé množství milosrdenství svého vyslyš mne, pro pravdu svou spasitelnou.

Vytrhni mne z bláta, abych nebyl pohřížen; nechť jsem vytržen od těch, kteříž mne nenávidí, jako z hlubokostí vod,

Aby mne nezachvátili proudové vod, a nesehltila hlubina, ani se nade mnou zavřela prohlubně.

Vyslyšiž mne, Hospodine, neboť jest dobré milosrdenství tvé; vedlé množství slitování svých vzhlédniž na mne.

A neskrývej tváři své od služebníka svého, neboť mám úzkost; rychle vyslyš mne.

Přibliž se k duši mé, a vyprosť ji; pro nepřátely mé vykup mne.

Ty znáš pohanění mé, a zahanbení mé, i potupu mou, před tebouť jsou všickni nepřátelé moji.

Pohanění potřelo srdce mé, pročež jsem byl v žalosti. Očekával jsem, zdali by mne kdo politoval, ale žádného nebylo, zdali by kdo potěšiti chtěli, ale nedočkal jsem.

Nýbrž místo pokrmu poskytli mi žluči, a v žízni mé napájeli mne octem.

Budiž jim stůl jejich před nimi za osídlo, a pokojný způsob jejich místo síti.

Ať se zatmí oči jejich, aby viděti nemohli, a bedra jejich k stálému přiveď zemdlení.

Vylí na ně rozhněvání své, a prchlivost hněvu tvého ať je zachvátí.

Budiž příbytek jejich pustý, v staních jejich kdo by obýval, ať není žádného.

Nebo se tomu, jehož jsi ty zbil, protiví, a o bolesti zraněných tvých rozmlouvají.

Přilož nepravost k nepravosti jejich, a ať nepřicházejí k spravedlnosti tvé.

Nechť jsou vymazáni z knihy živých, a s spravedlivými ať nejsou zapsáni.

Já pak ztrápený jsem, a bolestí sevřený, ale spasení tvé, ó Bože, na místě bezpečném postaví mne.

I buduť chváliti jméno Boží s prozpěvováním, a velebiti je s děkováním.

A bude to příjemnější Hospodinu nežli vůl, neb volek rohatý s rozdělenými kopyty.

To když uhlédají tiší, radovati se budou, hledajíce Boha, a ožive srdce jejich.

Neboť vyslýchá chudé Hospodin, a vězni svými nezhrzí.

Chvaltež ho nebesa a země, moře i všeliký hmyz jejich.

Bůhť zajisté zachová Sion, a vzdělá města Judská, i budou tu bydliti, a zemi tu dědičně obdrží. [ (Psalms 69:37) Tolikéž i símě služebníků jeho dědičně jí vládnouti budou, a milující jméno jeho v ní přebývati. ]

ŽALM 83

Píseň a žalm Azafův.

Bože, neodmlčujž se, nečiň se neslyše, aniž se upokojuj, ó Bože silný.

Nebo aj, nepřátelé tvoji se bouří, a ti, kteříž tě v nenávisti mají, pozdvihují hlavy.

Chytře tajné rady proti lidu tvému skládají, a radí se proti těm, kteréž ty skrýváš,

Říkajíce: Poďte, a vyhlaďme je, ať nejsou národem, tak aby ani zpomínáno nebylo více jména Izraelova.

Jednomyslněť se na tom spolu snesli, i smlouvou se proti tobě zavázali,

Stánkové Idumejští a Izmaelitští, Moábští a Agarenští,

Gebálští a Ammonitští, a Amalechitští, Filistinští s obyvateli Tyrskými.

Ano i Assyrští spojili se s nimi, jsouce na ruku synům Lotovým. Sélah.

Učiniž jim jako Madianským, jako Zizarovi, a jako Jabínovi při potoku Císon,

Kteříž jsou do konce vyhlazeni v Endor, a učiněni hnůj země.

Nalož s nimi a s vůdci jejich jako s Gorébem, jako s Zébem, jako s Zebahem, a jako s Salmunou, se všemi knížaty jejich.

Neboť jsou řekli: Uvažme se dědičně v příbytky Boží.

Můj Bože, učiň to, ať jsou jako chumelice, a jako stéblo před větrem.

Jakož oheň spaluje les, a jako plamen zapaluje hory,

Tak ty je vichřicí svou stihej, a bouří svou ohrom je.

Naplň tváře jejich zahanbením, tak aby hledali jména tvého, Hospodine.

Nechať se hanbí a děsí na věčné časy, a ať potupu nesou a zahynou. [ (Psalms 83:19) A tak ať poznají, že ty, kterýž sám jméno máš Hospodin, jsi nejvyšší nade vší zemí. ]

ŽALM 84

Přednímu z kantorů na gittit, synů Chóre, žalm.

Jak jsou milí příbytkové tvoji, Hospodine zástupů!

Žádostiva jest a velice touží duše má po síňcích Hospodinových; srdce mé, i tělo mé pléše k Bohu živému.

Ano i ten vrabec nalezl sobě místo a vlaštovice hnízdo, v němž by schránila mladé své, při oltářích tvých, Hospodine zástupů, králi můj a Bože můj.

Blahoslavení, kteříž přebývají v domě tvém, tiť tebe na věky chváliti budou. Sélah.

Blahoslavený člověk, jehož síla jest Hospodin, a v jejichž srdci jsou stezky kroků jejich,

Ti, kteříž jdouce přes údolí moruší, za studnici jej sobě pokládají, na něž i déšť požehnání přichází.

Berou se houf za houfem, a ukazují se před Bohem na Sionu.

Hospodine Bože zástupů, vyslyš modlitbu mou, pozoruj, ó Bože Jákobův. Sélah.

Pavézo naše, popatř, ó Bože, a viz tvář pomazaného svého.

Nebo lepší jest den v síňcích tvých, než jinde tisíc; zvolil jsem sobě raději u prahu seděti v domě Boha svého, nežli přebývati v stáncích bezbožníků.

Nebo Hospodin Bůh jest slunce a pavéza; tuť milosti i slávy udílí Hospodin, aniž odepře čeho dobrého chodícím v upřímnosti. [ (Psalms 84:13) Hospodine zástupů, blahoslavený člověk, kterýž naději skládá v tobě. ]

ŽALM 85

Přednímu z kantorů, synů Chóre, žalm.

Laskavěs se, Hospodine, někdy ukazoval k zemi své, přivedls zase z vězení Jákoba.

Odpustil jsi nepravost lidu svého, přikryls všeliký hřích jejich. Sélah.

Zdržels všecken hněv svůj, odvrátils od zůřivosti prchlivost svou.

Navratiž se zase k nám, ó Bože spasení našeho, a učiň přítrž hněvu svému proti nám.

Zdaliž na věky hněvati se budeš na nás? A protáhneš zůřivost svou od národu do pronárodu?

Zdaliž ty obrátě se, neobživíš nás, tak aby se lid tvůj veselil v tobě?

Ukaž nám, Hospodine, milosrdenství své, a spasení své dej nám.

Ale poslechnu, co říká Bůh ten silný, Hospodin. Jistě žeť mluví pokoj k lidu svému, a k svatým svým, než aby se nenavracovali zase k bláznovství.

Zajisté žeť jest blízké těm, kteříž se ho bojí, spasení jeho, a přebývati bude sláva v zemi naší.

Milosrdenství a víra potkají se spolu, spravedlnost a pokoj dadí sobě políbení.

Víra z země pučiti se bude, a spravedlnost s nebe vyhlédati.

Dáť také Hospodin i časné dobré, tak že země naše vydá úrody své. [ (Psalms 85:14) Způsobí to, aby spravedlnost před ním šla, když obrátí k cestě nohy své. ]

ŽALM 86

Modlitba Davidova. Nakloň, Hospodine, ucha svého, a vyslyš mne, neboť jsem chudý a nuzný.

Ostříhejž duše mé, neboť jsem ten, jehož miluješ; zachovej služebníka svého, ty Bože můj, v tobě naději majícího.

Smiluj se nade mnou, Hospodine, k toběť zajisté každého dne volám.

Potěš duše služebníka svého, neboť k tobě, ó Pane, duše své pozdvihuji.

Nebo ty jsi, Pane, dobrotivý a lítostivý, a hojný v milosrdenství ke všechněm, kteříž tě vzývají.

Slyš, Hospodine, modlitbu mou, a pozoruj hlasu žádostí mých.

V den ssoužení svého vzývám tě, nebo mne vyslýcháš.

Neníť žádného tobě podobného mezi bohy, ó Pane, a není takových skutků, jako jsou tvoji.

Všickni národové, kteréž jsi učinil, přicházejíce, skláněti se budou před tebou, Pane, a ctíti jméno tvé.

Nebo jsi ty veliký, a činíš divné věci, ty jsi Bůh sám.

Vyuč mne, Hospodine, cestě své, abych chodil v pravdě tvé; ustav srdce mé v bázni jména svého.

I budu tě oslavovati, Pane Bože můj, z celého srdce svého a ctíti jméno tvé na věky,

Poněvadž milosrdenství tvé veliké jest nade mnou, a vytrhls duši mou z jámy nejhlubší.

Ó Bože, povstaliť jsou pyšní proti mně, a rota násilníků hledají bezživotí mého, ti, kteříž tě sobě nepředstavují.

Ale ty Pane, Bože silný, lítostivý a milostivý, shovívající a hojný v milosrdenství, i pravdomluvný,

Vzhlédniž na mne, a smiluj se nade mnou, obdař silou svou služebníka svého, a zachovávej syna děvky své.

Prokaž ke mně znamení dobrotivosti, tak aby vidouce to ti, kteříž mne nenávidí, zahanbeni byli, že jsi ty mi, Hospodine, spomohl, a mne potěšil.

ŽALM 90

Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.

Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.

Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.

Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.

Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.

Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.

Ale my hyneme od hněvu tvého, a prochlivostí tvou jsme zděšeni.

Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.

Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.

Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.

Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?

Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.

Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.

Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše.

Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.

Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich.

Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.

ŽALM 92

Žalm a píseň, ke dni sobotnímu.

Dobré jest oslavovati Hospodina, a žalmy zpívati jménu tvému, ó Nejvyšší,

Zvěstovati každé jitro milosrdenství tvé, a pravdu tvou každé noci,

Při nástroji o desíti strunách, při loutně, a při harfě s písničkou.

Nebo jsi mne rozveselil, Hospodine, skutky svými, o skutcích rukou tvých zpívati budu.

Jak velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Velmi hluboká jsou myšlení tvá.

Člověk hovadný nezná toho, aniž blázen rozumí tomu,

Že vyrostají bezbožní jako bylina, a kvetou všickni činitelé nepravosti, aby vyhlazeni byli na věky.

Ty pak, ó Nejvyšší, že na věky jsi Hospodin.

Nebo aj, nepřátelé tvoji, Hospodine, nebo aj, nepřátelé tvoji zahynou; rozptýleni budou všickni činitelé nepravosti.

Můj pak roh vyzdvihneš jako jednorožcův, pokropen budu olejem novým.

I podívá se oko mé na ty, jenž mne špehují, a o těch nešlechetnících, jenž proti mně povstávají, ušima svýma uslyším.

Spravedlivý jako palma kvésti bude, a jako cedr na Libánu rozloží se.

Štípení v domě Hospodinově v síňcích Boha našeho kvésti budou.

Ještě i v šedinách ovoce ponesou, spanilí a zelení budou, [ (Psalms 92:16) Aby to zvěstováno bylo, že přímý jest Hospodin, skála má, a že nepravosti žádné při něm není. ]

SVATÉ EVANGELIUM PODLE SVATÉHO MATOUŠE (5,1–16)

Vida pak Ježíš zástupy, vstoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu učedlníci jeho.

I otevřev ústa svá, učil je, řka:

Blahoslavení chudí duchem, nebo jejich jest království nebeské.

Blahoslavení lkající, nebo oni potěšeni budou.

Blahoslavení tiší, nebo oni dědictví obdrží na zemi.

Blahoslavení, kteříž lačnějí a žíznějí spravedlnosti, nebo oni nasyceni budou.

Blahoslavení milosrdní, nebo oni milosrdenství důjdou.

Blahoslavení čistého srdce, nebo oni Boha viděti budou.

Blahoslavení pokojní, nebo oni synové Boží slouti budou.

Blahoslavení, kteříž protivenství trpí pro spravedlnost, neb jejich jest království nebeské.

Blahoslavení jste, když vám zlořečiti budou lidé a protivenství činiti, a mluviti všecko zlé o vás, lhouce, pro mne.

Radujte se a veselte se, nebo odplata vaše hojná jest v nebesích. Takť zajisté protivili se prorokům, kteříž byli před vámi.

Vy jste sůl země. Jestliže sůl zmařena bude, čím bude osolena? K ničemuž se nehodí více, než aby byla ven vyvržena a od lidí potlačena.

Vy jste světlo světa. Nemůžeť město na hoře ležící skryto býti.

Aniž rozsvěcují svíce a stavějí ji pod kbelec, ale na svícen; i svítí všechněm, kteříž v domu jsou.

Tak svěť světlo vaše před lidmi, ať vidí skutky vaše dobré, a slaví Otce vašeho, jenž jest v nebesích.

Tenoo oasht emmok o piekhristos nem pekyot en aghathos nem pi epnevma ethowab je akee ak soati emmon nai nan

Klaníme se Ti, Kriste, s Tvým dobrým Otcem a Svatým Duchem, neboť jsi přišel a spasil nás.

1. Ty, jenž jsi v šestý den a v šestou hodinu byl přibit na kříž pro hřích, který se náš otec Adam odvážil spáchat v ráji, roztrhni zápis našich hříchů, Kriste, náš Bože, a spas nás. Volal jsem k Hospodinu a vyslyšel mne. Bože, slyš mou modlitbu a neodmítej mou prosbu. Věnuj mi pozornost a vyslyš mne navečer, ráno i v poledne. Vyslovuji svá slova a On slyší můj hlas a v pokoji vysvobozuje mou duši.

Doxa Patri ke Eioa ke Agio Pnevmati

Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu.

2. Ježíši Kriste, náš Bože, jenž jsi byl v šestou hodinu přibit na kříž a dřevem jsi usmrtil hřích a svou smrtí jsi obživil mrtvého člověka, kterého jsi svýma rukama stvořil a který zemřel v hříchu: usmrť naše bolesti svým uzdravujícím a životodárným utrpením a hřeby, jimiž jsi byl přibit. Vysvoboď naše mysli z nerozvážnosti pozemských skutků a ze světských žádostí k památce Tvých nebeských přikázání podle svého slitování.

Ke nin ke a ee ke ees toos e onas toan e oa noan ameen.

Nyní i vždycky i na věky věků. Amen.

3. Poněvadž pro množství našich hříchů nemáme přízeň ani omluvu ani ospravedlnění, skrze tebe prosíme Toho, který se z tebe narodil, Bohorodičko, Panno, neboť hojné a přijatelné jsou tvé přímluvy u našeho Spasitele. Čistá Matko, nevylučuj hříšníky ze své přímluvy u Toho, kterého jsi porodila, neboť je milosrdný a mocen nás spasit, protože pro nás trpěl, aby nás vysvobodil. Ať nás rychle dojde tvé slitování, neboť jsme velmi pokořeni. Pomoz nám, Bože, náš Spasiteli, pro slávu svého jména. Pane, vysvoboď nás a odpusť nám naše hříchy pro své svaté jméno.

Ke nin ke a ee ke ees toos e onas toan e oa noan ameen.

Nyní i vždycky i na věky věků. Amen.

4. Uprostřed celé země jsi vykonal spásu, Kriste, náš Bože, když jsi na kříži roztáhl své svaté ruce. Proto všechny národy volají: „Sláva Tobě, Pane.“

Doxa Patri ke Eioa ke Agio Pnevmati

Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu.

5. Klaníme se Tvé neporušitelné osobě, Dobrotivý, prosíce o odpuštění našich hříchů, Kriste, náš Bože. Neboť ze své vůle jsi přijal vyvýšení na kříž, abys vysvobodil ty, které jsi stvořil, z poroby nepřítele. Voláme k Tobě a vzdáváme Ti díky, neboť jsi naplnil všechny radostí, Spasiteli, když jsi přišel pomoci světu. Pane, sláva Tobě.

Ke nin ke a ee ke ees toos e onas toan e oa noan ameen.

Nyní i vždycky i na věky věků. Amen.

6. Ty jsi plná milosti, Bohorodičko, Panno, chválíme tě, neboť skrze kříž tvého Syna Hádés padl a smrt byla zrušena. Byli jsme mrtví, ale byli jsme vzkříšeni a stali jsme se hodnými věčného života a získali jsme blaženost prvního ráje. Proto vděčně oslavujeme nesmrtelného Krista, našeho Boha.

Poté se modlící modlí:

Pane, vyslyš nás a smiluj se nad námi a odpusť nám naše hříchy. Amen.

(Pane, smiluj se) 41×

Rozhřešení

Děkujeme Ti, náš Králi, Všemohoucí, Otče našeho Pána, Boha a Spasitele Ježíše Krista, a oslavujeme Tě, protože jsi učinil doby utrpení svého jednorozeného Syna dobami útěchy a modlitby. Přijmi k Sobě naše prosby a setři z nás zápis našich hříchů napsaný proti nám, jak jsi jej v této svaté hodině roztrhl křížem svého jednorozeného Syna, Ježíše Krista, našeho Pána a Spasitele našich duší; tím jsi zbořil veškerou sílu nepřítele.

Dej nám, Bože, zářivý čas, bezúhonný život a poklidný život, abychom těšili Tvé svaté a uctívané jméno; a abychom stanuli před hrozným a spravedlivým soudným stolcem Tvého jednorozeného Syna, Ježíše Krista, našeho Pána, bez upadnutí do odsouzení, a abychom Tě oslavovali se všemi Tvými svatými: Tys Otec bez počátku, Syn Tobě rovný a Svatý, životodárný Duch, nyní i vždycky a na věky věků všech. Amen.

Prosba modlená na konci každé hodiny

Smiluj se nad námi, Bože, potom se nad námi slituj. Ty, jenž jsi v každé době a v každé hodině, na nebi i na zemi, klaněn a oslavován, Kriste, náš dobrý Bože, dlouho shovívající, mnohomilosrdný a velmi slitovný, jenž miluješ spravedlivé a smilováváš se nad hříšníky, z nichž já jsem první; Ty, který nechceš smrt hříšníka, ale aby se obrátil a žil; Ty, který voláš všechny ke spáse pro příslib budoucích dober:

Pane, přijmi v tuto hodinu i v každou hodinu naše prosby; urovnej náš život, veď nás k plnění Tvých přikázání; posvěť naše duše, očisť naše těla, naprav naše myšlenky, očisť naše úmysly, uzdrav naše nemoci a odpusť naše hříchy; a vysvoboď nás od každého zlého zármutku a sklíčenosti srdce. Obklop nás svými svatými anděly, abychom jejich táborem byli střeženi a vedeni, a tak dospěli k jednotě víry a k poznání Tvé nepostižitelné a neomezené slávy, neboť jsi požehnaný na věky. Amen.

Bože, učiň nás hodnými, abychom s díkůvzdáním říkali: Otče náš, jenž jsi na nebesích...