Story
V tento den si církev připomíná archanděla Gabriela, zvěstovatele, jehož čest je u Boha veliká. Je jedním ze sedmi archandělů, kteří stojí před trůnem Božím v nebesích, slouží mu, klanějí se před ním a vykonávají jeho slovo, kdykoli zaslechnou hlas jeho velebnosti. V řádu nebeských zástupů, jak je církev jmenuje, stojí Gabriel druhý po archandělu Michaeli a jeho samo jméno zvěstuje jeho službu, neboť znamená „Bůh je má síla“ a „mocný Boží“.
Gabriel je především poslem radostné zvěsti. Přinášel dobrou zprávu prorokům Staré smlouvy i spravedlivým Nové a kdekoli se zjevil, přinášel útěchu počínaje slovy: „Neboj se.“ Sám prohlásil svou důstojnost, když promluvil k Zachariášovi, knězi v chrámě, řka: „Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před oblíčejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.“ To se shoduje se slovem archanděla Rafaela k Tobiášovi: „Já jsem Rafael, jeden ze sedmi svatých andělů, kteří předkládají modlitby svatých,“ i se sedmi Duchy, kteří jsou před trůnem Božím, jak je zmiňuje svatý Jan Milovaný ve svém Zjevení.
Jméno Gabriela zaznívá poprvé v knize proroka Daniele. Když Daniel hledal smysl vidění, jež spatřil u řeky Ulaj, uslyšel hlas člověka, který volal a pravil: „Gabrieli, vylož tomuto vidění toto.“ Tehdy se Gabriel přiblížil k místu, kde Daniel stál, a ten se ulekl a padl na svou tvář; ale anděl se ho dotkl, postavil jej zpříma a oznámil mu věci, jež se měly stát.
Podruhé, když se Daniel modlil a vyznával svůj hřích i hřích svého lidu Izraele, „muž ten Gabriel, kteréhož jsem viděl v tom vidění na počátku, rychle přiletěv, dotekl se mne v čas oběti večerní,“ a otevřel mu velké proroctví o sedmdesáti týdnech, předpovídajíc příchod Mesiáše, dokonání přestoupení a uvedení spravedlnosti věčné i zpustošení chrámu a svatého města. A ještě jednou přišel Gabriel k Danielovi u veliké řeky Tigris, aby zvěstoval, že jeho modlitby a posty byly vyslyšeny, a aby zjevil, co se má státi v posledních dnech.
Ve všech těchto věcech přinášel archanděl milovanému proroku zvěst útěchy a porozumění.
Co Gabriel činil ve Staré smlouvě, naplnil ještě slavněji v Nové. To on přišel k Zachariášovi, knězi, když sloužil u oltáře kadidlového, a zvěstoval mu vyslyšení jeho modlitby: „Neboj se, Zachariáši, neboť uslyšána jest modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan,“ předchůdce svatého Jana Křtitele, z jehož narození se mnozí měli radovat.
A o šest měsíců později byl tentýž archanděl poslán od Boha do města galilejského, k Panně svaté Marii, a pozdraviv ji řekl: „Zdrávas milosti došlá, Pán s tebou, požehnaná ty mezi ženami.“ Zvěstoval jí početí jednorozeného Syna Božího řka: „Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tě, a protož i to, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.“ Tak byl Gabriel shledán hodným zvěstovat narození Spasitele Bohorodičce a touto zvěstí se přiblížila spása světa.
Podle podání apoštolských církví Východu i Západu je Gabriel také andělem, který zvěstoval radostnou zprávu pastýřům při Narození Páně. Když v noci bděli nad svými stády, anděl Páně se před nimi postavil a sláva Páně se rozzářila kolem nich, a oni se velmi báli; ale on řekl: „Nebojtež se; nebo aj, zvěstuji vám radost velikou, kteráž bude všemu lidu. Nebo narodil se vám dnes Spasitel, kterýž jest Kristus Pán, v městě Davidově.“ A věří se, že Gabriel vedl mudrce z Východu hvězdou do Betléma a potom je ve snu varoval, aby se nevraceli k Herodovi, takže odešli do své země jinou cestou. Koptská církev jej chválí ve svých doxologiích, nazývajíc jej „tímto vpravdě mocným, archandělem Gabrielem, jenž přinesl radostnou zvěst pastýřům“.
Za vše, co pro nás Bůh vykonal skrze tohoto ctěného archanděla — jeho zvěstování Spasitele, jeho útěchu prorokům, jeho stání před trůnem a jeho předkládání modliteb svatých — sluší se nám jej ctíti a uctívati a prositi o jeho přímluvu. Kéž je jeho přímluva s námi. Amen.